Hmm.
Už v neděli. Už v neděli. Děsivý. Ale co, jdeme dál. Ještě jsem si to nezačala pořádně uvědomovat a je to tady. Skočila jsem střední (nejlepší léta svého života, hahaha.). A už v neděli se stěhuju do tej svojí milovaný Prahy (omg, ano, opravdu píšu omg,nechci tam. Praha mě děsí. A ano, dělala jsem co jsem mohla, abych tam byla. Učila se jako nikdy. A teď když tam doopravdy jdu, tak.. prostě nechci.
Stejně je hrozně divný, jak se to všechno dokáže rychle změnit. Byla jsem smířená s tím, že skončím v Ústí a pak mi příjde jeden dopis.. A už zařizuju život v Praze. Jsem smířená s tím, že budu přes tejden bez počítače.. a teď tady tenhle článek ťukám do novýho noťase, který je mimochodem naprosto ťuťu a totálně jsem se do něho zamilovala.
Mám všechno co chci, ale stejně nejsem nijak spokojená. Tak co je špatně?
Joa, novej dýzajn. Kašlu na všechno, v jednoduchosti je krása, ne?
Joa, novej dýzajn. Kašlu na všechno, v jednoduchosti je krása, ne?








