První přijímačky, první ne. Achjo. Zajímá mě, jestli tohle má vubec cenu. Jestli má cenu jezdit ve čtvrtek do tej Olomouce. Poslední dny skoro vubec nespím. Dnešní noc byla fakt strašná. Vubec nevím, co se se mnou děje. Travá mi strašně dlouho než usnu. Něco se mi zdá, pak se probudím.. a zas nemůžu usnout. Strašně jsem se dneska lekla, když jsem se takhle vzbudila a v okně na mě zářil měsíc. Ale teď si nejsem jistá, jestli se mi to vlastně nezdálo. Asi mi praskne hlava. Už dva dny. Zejtra jdu na neurologii, co jim tam asi řeknu? Pak si musím sehnat šaty, kalhoty.. kytku do vlasů. a takovou tu houbičku na drdol, :) útěcha nebo oslava za sloh? Ten se mimochodem dozvíme.. zejtra? nebo ve čtvrtek? co já vím. Na tom už asi tak moc nesejde.
~~~~~~
Zajímalo by mě, kolik lidí dělá opravdu to, co vždycky dělat chtěli! Dneska jsem nad tím uvažovala při mytí nádobí. Jaký by to asi bylo? Bejt.. zpěvačkou, herečkou, baletkou, kosmonautkou, redaktorkou nějakýho časopisu, moderátorkou, malířkou, grafičkou.. Takovejch věcí.. né že bych všechno z toho chtěla dělat. Ale to byli zrovna povolání, ke kterým nemám talent.. A nebo možná mám, ale nemám peníze na to, abych si zaplatila školu. TALENT? Aha, další věc, kterou jsem v životě ještě neobjevila. hm, tak snad časem.

Vždycky mám tak strašnou radost, když mi přijde nový ELLE, ♥ .. Ten pocit, když rozbalujete tu obálku, to se snad ničemu nevyrovná. To ráno, když zazvoní pošťačka, já otevřu a ona ně mě vyjede "máte už ZAS něco doporučeně .. " Asi jsem maniak, ale není tejden, co mi nepřijde něco doporučeně nebo na dobírku. A udělám paní pošťačce opět radost, až si objednám to pouzdro a tu vlajku FCB, :) Už se nemůžu dočkat, až zase zazvoní a řekn otráveným hlasem to svoje " máte ZAS něco doporučeně.." Ale zpátky k ELLE. Já prostě ten časopis miluju. Prostě miluju. Je tam všechno o čem sním. Všechno, co nikdy nebudu mít, ale můžu si to alespoň prohlídnout. Akorát mám co dělat, abych si nesedla a nepřečetla všechno teď .. nechávám si to hezky do vlaku, ale nevěřím, že to vydržím.
Teď už je podvečer, tenhle článek sepisuju v průběhu dne . Stejně je divný, jak se ty nálady mění. Jednou jste šťastný, protože vás nadchne i kravina. A jednou sedíte v koutě a nesnášíte celý svět.
Pujdu se koukat na fotbal.. Opravdu mě zajímá jak moc prohrajem, Bílek zase všechny pobavil sestavou, která se mu náramně povedla.. Prostě a jednoduše.. Viva España, ♥ .. jednou tam žít budu. Jednou tam zažiju, jak Španělsko vyhrajou mistrovství světa, nebou Euro .. Jednou to prostě zažiju na vlastní kůži. A koupím se permanentku na zápasy Barcelony. A Projdu se po Madridu v dresu Barcelony, prostě jo! A konečně jednou budu pyšná, na zemi v jaký budu žít!
A u fotbalu budu vystřihovat motýly .. Už zase. Měla bych se konečně najíst. tenhle stav mi připomíná 2 dny před ústníma. Prosím, ať jsou ty výsledky zítra. Prosím. A jak jsem na začátku psala, že "Na tom už asi tak moc nesejde", tak to byl ten stav nasrání na celej svět.

Haha, taky budu brzo mrtvá. Můj paušál se vyšplhal na 750,- .. Řekněte mi prosím, jak jsem tohoto byla schopná? Naši mě zabijou. zabijou mě! Zabijou mě, vykuchaj a vycpou! A můj duch bude strašit všechny zlobivý děti, kteří překročí stanovej limit paušálu! Stejně nechápu, proč se mi to nezablokovalo.
~~~~~~
A chybí mi ON, prostě.. ty víš kdo. Hm ..
~~~~~~
A strašně si přeju jet tyhle prázdniny k moři, tak strašně moc. Tak sakra, ať se alespoň něco splní. Fakt by mě zajímalo, jak já jednou dopadnu. Ah! Ale přece jenom něco pozitivního. Konečně jsem se to naučila. A že mi to trvalo. Ono je prostě lepší ty lidi ignorovat, než se do něčeho pouštět. A ten pocit, když se hádaj. A vy sedíte u toho počítače a s úsměvem to pozorujete. Yep! To je totiž ono, co jsem strašně dlouho nedokázala pochopit. Takže.. Se tu klidně porvěte a já bych s dovolením prošla.
Mega dlouhej článek, jak jsem to dokázala? mír a lásku. btw, taky milujete když prší?
L.







